Karel Šiktanc, Karel Piorecký (eds.): Nejlepší české básně 2009

Při návrhu básnické antologie se vše odvíjí od formátu. Největší potíže při její úpravě jsou totiž spojené s nejednotným vzhledem jednotlivých poetických kusů. Nejlepší české básně 2009 obsahují třicet šest děl, u kterých se zásadním způsobem liší jejich rozsah, délka strof i vnitřní členění. Dominantním grafickým prvkem knížky jsou černé vnější okraje všech stránek, vytvářející na ořízce a při listování pěkný vizuální efekt. Jednoduchou, úhlednou sazbu doplňují průsvitné fotografické detaily, jakési básnické chiméry dostatečně abstraktní na to, aby nesváděly k přílišnému ilustrování anebo k nevhodným dezinterpretacím. Balancování na hranici umění a kýče je asi nejpřesnějším vyjádřením hotové brožury a také zřejmě nejtypičtějším znakem celého fenoménu poezie.

Kniha je tištěna na voluminézní papír černou a zlatou barvou. V tiskárně nám sice nadávali, že zlatá nebude zlatá, ale my si stáli za svým a udělali jsme dobře — jemný metalický nádech na žlutém papíru stránky krásně rozsvítil.

Nejlepší české básně 2009 jsou výsledkem setkání dvou generačně odlišných pohledů na současnou poezii, neusilují o objektivní hodnocení, chtějí přispět k diskusi o smyslu a postavení poezie v současném světě. (Anotace)