Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Vyhnání Gerty Schnirch, knížka o odsunu brněnských Němců, zřejmě patří mezi ty zajímavější svazky navržené v roce 2009 pro Host. Třebaže vnější úprava respektuje poměrně striktní mantinely, které nám brání odpoutat se už konečně od „obrázkového“ pojetí, práce s písmem knížku posouvá vysoko nad průměrnou českou produkci. Expresivní titulkové písmo Fakir od nizozemské písmolijny Underware je moderní reminiscencí lomených gotických typů, které v germanizovaných Českých zemích přežívaly až do začátku dvacátého století. V Německu dokonce až do roku 1941, kdy je příkladný nácek Martin Bormann odsoudil coby židovský škrabopis (Schwabacher Judenletter, chceme-li). Osvědčený Baskerville Ten z písmolijny Františka Štorma, užitý pro sazbu textu, svou měkkostí a majestátem vyjadřuje klidnou sílu, jaká je nezbytná pro pohodlné čtení více než čtyř stovek stran. Barokní Baskerville, neutrální písmo-dělník, neruší a nevnáší do textu žádné nadbytečné konotace.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století… (Anotace)