Jak byla osídlena souš

O tom, že život pochází z moÅ™e, dnes již nikdo nepochybuje. Na potvrzení této teorie máme mnohé fosilní nálezy, které jsou objevovány po celém svÄ›tÄ›. Z nich je také patrné, že trvalo skuteÄnÄ› velmi dlouho, než byla osídlena i souÅ¡, a to hned z nÄ›kolika důvodů.

 

V první Å™adÄ› zde byla velmi vysoká úroveň UV záření. Tehdy jeÅ¡tÄ› neexistovala ozónová vrstva, která by proti nÄ›mu chránila. A to bylo pro organismy smrtící. Proto se také život rozvinul ve vodÄ›, která jej alespoň ÄásteÄnÄ› blokovala.

 

 

To se vÅ¡ak zmÄ›nilo, když se objevily první fotosyntetizující organismy, které zaÄaly produkovat kyslík. Jeho obsah v mořích i v atmosféře postupnÄ› stoupal až do té míry, že se v jejích vrchních vrstvách zaÄal tvoÅ™it ozón. Tento proces trval samozÅ™ejmÄ› nepÅ™edstavitelnÄ› dlouhou dobu, avÅ¡ak vedl k tomu, že život již mohl vstoupit na suchou zem.

 

OvÅ¡em byla zde i další pÅ™ekážka – nebyl k tomu v podstatÄ› důvod. Nesmíme zapomenout, že na souÅ¡i v tu dobu nebylo naprosto nic, aÄkoliv moÅ™e pÅ™ekypovalo životem. To také znamenalo, že zde nebyla žádná potrava, a tedy ani důvod, proÄ by bylo nutné ji osídlovat.

 

 

ZmÄ›na nastala až ve chvíli, kdy se první Å™asy a sinice zaÄaly zachytávat na kamenech na hranici příboje. Díky tomu se musely adaptovat jak na život v moÅ™i, tak i na souÅ¡i. A to byl první krok k tomu, aby se zde uchytily další organismy, nejprve rostliny a následnÄ› také živoÄichové.

 

Jakmile byla souÅ¡ plnÄ› osídlena, zaÄaly se organismy zde vyvíjet skuteÄnÄ› pÅ™ekotným tempem. Ty první jeÅ¡tÄ› potÅ™ebovaly vodu k tomu, aby do ní chodily vychovávat mladé, avÅ¡ak netrvalo dlouho, než se objevila vejce s pevnou skořápkou, která již dostatek vody obsahovala a také tuto vodu nijak neztrácela.

 

Důsledek toho všeho pak můžeme vidět i dnes, kdy život najdeme bez výjimky na všech kontinentech. Je tedy jasné, že se uchytí, kdekoliv je to jen trochu možné.