Blog

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Italské sopky – putování po vulkánech

    Italské sopky – putování po vulkánech


    Pokud patříte mezi milovníky aktivní dovolené, ale zároveň si rádi dopřejete i odpočinek na pláži, pak je pro vás Itálie místem zaslíbeným. Pro milovníky divokosti a nespoutanosti přírody je zde pak jedinečná příležitost vyšlápnout si téměř od hladiny moře na vrcholky stále aktivních sopek
    mraky nad sopkou

    Vesuv

    Tento světoznámý vulkán naleznete v sousedství města Neapol zhruba 250 km na jih od hlavního města Řím. Svůj věhlas Vesuv získal v roce 79 našeho letopočtu, kdy při jedné ze svých největších erupcí zalil několik měst na úpatí. Tato města se díky sopečnému popelu zachovala dokonale zakonzervovaná (dokonce se dochovaly i dutiny po lidech, kteří zde zemřeli – ty byly vylity sádrou, čímž vznikl unikátní pohled na poslední okamžiky obyvatel). Nejznámějším městem byly Pompeje, dále Hrculáneum, Oplontis a Stabie. Dosud činná sopka tyčící se 1 281 m. n. m. naposledy explodovala v roce 1944. Ohrožuje několik milionů lidí. Přesto je zdejší krajina rájem pro turisty a z části vděčí tomuto ohnivému obrovi.
    přístav v Neapoly

    Stromboli

    Na jižním pobřeží ostrova Sicílie můžete na obzoru spatřit ostrov, z jehož vrcholků tu a tam stoupá dým. Tento ostrov se nazývá Stromboli a je tvořen stejnojmennou sopkou (stratovulkánem). Jeho kráter se vypíná do 926 m. n. m. Je součástí souostroví Liparské ostrovy, které patří Itálii. Podle toho, jak probíhají její erupce, dala vzniknout pojmenování stejného typu výbuchů – tzv. strombolský typ. Je stále činná, poslední velké výbuchy proběhly v letech 1919 a 1930, ale i v následujícím období zde pozorujeme zvýšenou aktivitu. Turisté zde mohou obdivovat krásnou krajinu, kterou sopečná láva vymodelovala. Okolní moře je krásně čisté, neboť pláže zde jdou právě lávové.

    Etna

    Nejvyšší z italských sopek ční do 3 300 metrů. Leží na Sicílii a přes nebezpečí, které v ní bublá v podobě žhavého magmatu, dala vzniknout sicilským vinicím a úrodné půdě. Na svých úbočích se pochlubí více než 300 kráterů. Je jedním z magnetů pro aktivní turisty. Okolí nabízí krásy italské Katánie.
     

  • Po prázdninách zase do školy

    Po prázdninách zase do školy


    Návrat do školních lavic po dlouhých dvou měsících prázdnin, kdy neměly žádné povinnosti, ale jen zábavu, je pro mnohé děti nepředstavitelný. Je však na rodičích, aby alespoň poslední dva týdny před začátkem školní docházky začali děti připravovat na režim, kterému není úniku. Jinak by se také mohlo stát, že škola bude pro děti šokem, ze kterého se budou ještě týdny vzpamatovávat. Co tedy dělat, aby návrat do školy proběhl v pohodě nejen pro děti, ale také jejich rodiče?

    učení

    Hola, hola, škola volá!

    Některé děti, zvláště ty menší, se do školy po prázdninách těší. Nedělá jim proto problém začít si připravovat aktovku, sešity, učebnice a psací potřeby. U těch starších už bývají pocity spíše smíšené. Těší se spíše na kamarády, které o prázdninách nemohly vídat, ale představa o každodenním učení je spíše odrazuje.

    Dva roky prázdnin…

    Dva měsíce mnohdy malým školákům připadá jako báječné dva roky prázdnin. Mohou si dělat, co chtějí, a kdy chtějí, nemusejí večer do postele a ráno brzy vstávat. Přes den se chodí koupat k rybníku, nebo hrát fotbal na hřiště.  Zkrátka pohodička a žádný stres. Proto by je měli rodiče na začínající školu a režim s ní spojený připravit s předstihem, aby pak nikdo z nich nezažíval stres a utrpení.

    matematika

    Co proto to udělat?

    S přípravou na školu byste měli začít dva až tři týdny předem. Hezky pomalu dětem nastavujte školní režim. To znamená, že by si měly především začínat přivykat na dřívější vstávání, než byly zvyklé po celé prázdniny. Také spát by měly chodit o to dříve, aby nebyly příliš unavené. To však na přípravu do školy nestačí. Děti by si také měly přes den procvičovat psaní či kreslení, aby posléze neměly potíže s bolestmi ruky. Zařaďte také čtení a počítání, aby si zopakovaly učivo z předešlého ročníku. O škole doma mluvte hezky a poukazujte na její světlé stánky. To všechno dětem dopomůže k tomu, aby byly na začátek školního roku připraveni.

  • Po prázdninách zase do školy

    Po prázdninách zase do školy


    Návrat do školních lavic po dlouhých dvou měsících prázdnin, kdy neměly žádné povinnosti, ale jen zábavu, je pro mnohé děti nepředstavitelný. Je však na rodičích, aby alespoň poslední dva týdny před začátkem školní docházky začali děti připravovat na režim, kterému není úniku. Jinak by se také mohlo stát, že škola bude pro děti šokem, ze kterého se budou ještě týdny vzpamatovávat. Co tedy dělat, aby návrat do školy proběhl v pohodě nejen pro děti, ale také jejich rodiče?

    učení

    Hola, hola, škola volá!

    Některé děti, zvláště ty menší, se do školy po prázdninách těší. Nedělá jim proto problém začít si připravovat aktovku, sešity, učebnice a psací potřeby. U těch starších už bývají pocity spíše smíšené. Těší se spíše na kamarády, které o prázdninách nemohly vídat, ale představa o každodenním učení je spíše odrazuje.

    Dva roky prázdnin…

    Dva měsíce mnohdy malým školákům připadá jako báječné dva roky prázdnin. Mohou si dělat, co chtějí, a kdy chtějí, nemusejí večer do postele a ráno brzy vstávat. Přes den se chodí koupat k rybníku, nebo hrát fotbal na hřiště.  Zkrátka pohodička a žádný stres. Proto by je měli rodiče na začínající školu a režim s ní spojený připravit s předstihem, aby pak nikdo z nich nezažíval stres a utrpení.

    matematika

    Co proto to udělat?

    S přípravou na školu byste měli začít dva až tři týdny předem. Hezky pomalu dětem nastavujte školní režim. To znamená, že by si měly především začínat přivykat na dřívější vstávání, než byly zvyklé po celé prázdniny. Také spát by měly chodit o to dříve, aby nebyly příliš unavené. To však na přípravu do školy nestačí. Děti by si také měly přes den procvičovat psaní či kreslení, aby posléze neměly potíže s bolestmi ruky. Zařaďte také čtení a počítání, aby si zopakovaly učivo z předešlého ročníku. O škole doma mluvte hezky a poukazujte na její světlé stánky. To všechno dětem dopomůže k tomu, aby byly na začátek školního roku připraveni.

  • Po prázdninách zase do školy

    Po prázdninách zase do školy


    Návrat do školních lavic po dlouhých dvou měsících prázdnin, kdy neměly žádné povinnosti, ale jen zábavu, je pro mnohé děti nepředstavitelný. Je však na rodičích, aby alespoň poslední dva týdny před začátkem školní docházky začali děti připravovat na režim, kterému není úniku. Jinak by se také mohlo stát, že škola bude pro děti šokem, ze kterého se budou ještě týdny vzpamatovávat. Co tedy dělat, aby návrat do školy proběhl v pohodě nejen pro děti, ale také jejich rodiče?

    učení

    Hola, hola, škola volá!

    Některé děti, zvláště ty menší, se do školy po prázdninách těší. Nedělá jim proto problém začít si připravovat aktovku, sešity, učebnice a psací potřeby. U těch starších už bývají pocity spíše smíšené. Těší se spíše na kamarády, které o prázdninách nemohly vídat, ale představa o každodenním učení je spíše odrazuje.

    Dva roky prázdnin…

    Dva měsíce mnohdy malým školákům připadá jako báječné dva roky prázdnin. Mohou si dělat, co chtějí, a kdy chtějí, nemusejí večer do postele a ráno brzy vstávat. Přes den se chodí koupat k rybníku, nebo hrát fotbal na hřiště.  Zkrátka pohodička a žádný stres. Proto by je měli rodiče na začínající školu a režim s ní spojený připravit s předstihem, aby pak nikdo z nich nezažíval stres a utrpení.

    matematika

    Co proto to udělat?

    S přípravou na školu byste měli začít dva až tři týdny předem. Hezky pomalu dětem nastavujte školní režim. To znamená, že by si měly především začínat přivykat na dřívější vstávání, než byly zvyklé po celé prázdniny. Také spát by měly chodit o to dříve, aby nebyly příliš unavené. To však na přípravu do školy nestačí. Děti by si také měly přes den procvičovat psaní či kreslení, aby posléze neměly potíže s bolestmi ruky. Zařaďte také čtení a počítání, aby si zopakovaly učivo z předešlého ročníku. O škole doma mluvte hezky a poukazujte na její světlé stánky. To všechno dětem dopomůže k tomu, aby byly na začátek školního roku připraveni.

  • Po prázdninách zase do školy

    Po prázdninách zase do školy


    Návrat do školních lavic po dlouhých dvou měsících prázdnin, kdy neměly žádné povinnosti, ale jen zábavu, je pro mnohé děti nepředstavitelný. Je však na rodičích, aby alespoň poslední dva týdny před začátkem školní docházky začali děti připravovat na režim, kterému není úniku. Jinak by se také mohlo stát, že škola bude pro děti šokem, ze kterého se budou ještě týdny vzpamatovávat. Co tedy dělat, aby návrat do školy proběhl v pohodě nejen pro děti, ale také jejich rodiče?

    učení

    Hola, hola, škola volá!

    Některé děti, zvláště ty menší, se do školy po prázdninách těší. Nedělá jim proto problém začít si připravovat aktovku, sešity, učebnice a psací potřeby. U těch starších už bývají pocity spíše smíšené. Těší se spíše na kamarády, které o prázdninách nemohly vídat, ale představa o každodenním učení je spíše odrazuje.

    Dva roky prázdnin…

    Dva měsíce mnohdy malým školákům připadá jako báječné dva roky prázdnin. Mohou si dělat, co chtějí, a kdy chtějí, nemusejí večer do postele a ráno brzy vstávat. Přes den se chodí koupat k rybníku, nebo hrát fotbal na hřiště.  Zkrátka pohodička a žádný stres. Proto by je měli rodiče na začínající školu a režim s ní spojený připravit s předstihem, aby pak nikdo z nich nezažíval stres a utrpení.

    matematika

    Co proto to udělat?

    S přípravou na školu byste měli začít dva až tři týdny předem. Hezky pomalu dětem nastavujte školní režim. To znamená, že by si měly především začínat přivykat na dřívější vstávání, než byly zvyklé po celé prázdniny. Také spát by měly chodit o to dříve, aby nebyly příliš unavené. To však na přípravu do školy nestačí. Děti by si také měly přes den procvičovat psaní či kreslení, aby posléze neměly potíže s bolestmi ruky. Zařaďte také čtení a počítání, aby si zopakovaly učivo z předešlého ročníku. O škole doma mluvte hezky a poukazujte na její světlé stánky. To všechno dětem dopomůže k tomu, aby byly na začátek školního roku připraveni.