Dříve to prostě k sobě patřilo. Žádost o ruku a zasnubní prsteny. Jinak to ani nešlo. Ještě do roku 1963 se i v našem právním systému hovořilo o snoubencích. Od roku 1963 to už byli jen občané. Proto se v dobách minulých od tohoto zvyku trochu upustilo. Ale od roku 1998 je opět řeč o snoubencích, i když není takový slib manželství soudně vymahatelný. Jde spíš o to, aby snoubenci vzájemně poznali svůj zdravotní stav. Aby se domluvili na majetkových poměrech a na podobných realistických záležitostech, https://www.kosmas.cz/knihy/102358/frazova-slovesa-v-obchodnich-zalezitostech/ než se vydají společnou cestou po uzavření manželství.
Naplánujte zásnuby působivě.
Oba partneři se ale mohou společně domluvit, zda svůj slib manželství oslaví s rodinou, nebo ne. Pokud se tedy chystáte svou vyvolenou požádat o ruku, zásnubní prsten si rozhodně připravte!
Nemusíte připravovat zásnubní hostinu, abyste právě na ní požádal svou vyvolenou o ruku. Můžete tak učinit v dojemném prostředí ve dvou. Teprve potom můžete tuto sladkou novinku sdělit rodině a následně pořádně oslavit.
Jakým způsobem zvolíte předání zásnubního prstenu je jen na Vás! Jestli se tak uskuteční v přítmí hotelového pokoje. Nebo si rezervujete místo v restauraci, to už je jedno. Nakonec můžete zásnubní prsten předat vysoko v horách, pokud sdílíte společné horolezectví. Nebo v hlubinách moře při potápění. Kreativitě se meze opravdu nekladou!
V každém případě myslete na svou budoucí snoubenku, až budete vymýšlet žádost o ruku. Musí to být působivý počin. Musíte být přesvědčen o tom, do jaké míry je Vaše partnerka romantická. Musíte si být jist, že přijme roli snoubenky s láskou v srdci. Košem byste přece nechtěl dostat!
A prsten, který označuje slib manželství, by měl úměrně odpovídat situaci. Vybírat byste jej neměl sám. Nechte si poradit, jaký kámen a jaké zlato by se k Vaší partnerce nejvíce hodil. Musí její prst zdobit.